Václav III.
Václav III. (6. října 1289, Praha – 4. srpna 1306, Olomouc) byl sedmým králem českým, králem polským (1305–1306) a uherským (1301–1305), poslední český panovník z dynastie Přemyslovců.
Po otcově smrti v září 1305 Václav III. dokončil zahájená mírová jednání s císařem Albrechtem I. v Norimberku. Zřekl se Chebska, Plzeňska a Míšně v císařům prospěch a dále postoupil východní Pomořansko braniborským Askáncům. Když zhasla naděje na sňatek Václava III. s uherskou princeznou Alžbětou, přenechal uherský trůn bavorskému vévodovi Otovi III., který mu přislíbil již Václav II. a pojal za manželku Violu Těšínskou z rodu Piastovců, aby tak alespoň upevnil svůj nárok na polskou korunu. O tu však musel svést zápas s Vladislavem Lokýtkem, který se na jaře 1306 nečekaně zmocnil královského Wawelu. Krakov však zůstal věrný Václavovi a ten soustředil v létě 1306 v Olomouci vojsko k výpravě proti Lokýtkovi. Dříve než mohl válečné tažení do Polska zahájit, byl 4. srpna 1306 zavražděn v Olomouci neznámým vrahem. Dynastie Přemyslovců jím vymřela po meči.
Václav III. je vyobrazen se třemi korunami: českou, polskou a uherskou.